Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Panství kláštera cisterciáků v Oseku se zaměřením na inkorporované farnosti
Tylová, Kateřina ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá panstvím kláštera cisterciáků v Oseku. Popisuje vývoj tohoto klášterního panství od založení kláštera po současnost. Snaží se panství ukázat jako svébytný hospodářský i kulturní celek provázaný sítí inkorporovaných far a jejich kolaturami. Práce zaměřená právě na inkorporované farnosti oseckého kláštera popisuje historii a kulturní dědictví devíti z nich, které byly doložitelně a po delší dobu součástí panství. V práci je obsažena i otázka mariánské poutní tradice prohloubené po Tridentském koncilu, jíž zkoumá v historii dvou inkorporovaných farností kláštera, v Mariánských Radčicích a Jeníkově, kde se dodnes nachází poutní místa s vyobrazením Panny Marie Bolestné.
Torzo krajiny. Příběh barokní krajiny severních Čech
Drápalová, Kristýna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Adamcová, Kateřina (oponent)
Cíl této diplomové práce byl dvojí. Zaprvé rekonstruovat podobu urbanistického uspořádání krajiny severního výběžku Mostecké pánve na konci barokní éry, a to se zvláštním zřetelem ke kompozičním vztahům mezi jednotlivými krajinnými dominantami, jak v měřítku poutních areálů, zámků či klášterů a kostelů, tak v měřítku kaplí, kapliček a drobných sochařských památek. Druhým cílem pak bylo na příkladu této v době baroka mimořádně bohaté krajiny zkoumat fenomén české barokní krajiny, a to skrze srovnání závěrů rekonstrukce s doposud zažitou představou o principech urbanistického utváření české krajiny v době baroka. Za tímto účelem byl vyhotoven obsáhlý katalog památek, nacházejících se zhruba k roku 1780 ve zkoumaném území. Dále vznikla mapa, v níž jsou kromě památek znázorněny i urbanistické vazby mezi nimi. Zásadním podkladem této rekonstrukce byly mapy 1. vojenského mapování. V textově podobě je pak krajina zachycována perspektivou barokního poutníka, procházejícího po starých cestách krajinou, a to po třech vybraných trasách. Poznatky, získané na základě těchto podkladů, jsou shrnuty v závěrečné kapitole. Závěrem práce je zjištění, že krajina zkoumaného území, ani její části, nebyly sceleny jednotným kompozičním programem a propojeny osami cest, alejí, průhledů či symbolických souvislostí - což je...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.